Nejenom maminky, tatínkové, sourozenci, babičky, dědečkové, další příbuzní, ale i paní učitelky ze základních a mateřských škol rády přijaly pozvání od svých žáčků a přišly se podívat, jak si vedou jejich svěřenci ve svém volném čase. A soudě podle mohutných ovací po jednotlivých výstupech se jim to opravdu podařilo.

Stručně k programu: divadelní kroužek potěšil a velmi mile překvapil zdatnými herci v netradiční pohádce „O vznešené ježibabě“. Zdá se, že děti brzy vezmou na milost i ošklivé ježibaby, protože i ony mohou mít kouska citu a vznešené úmysly.

Leckterá kapela by mohla závidět našemu kytarovému kroužku, protože tolik kytarových hudebníků si jen tak někdo nemůže dovolit. A hrálo se opravdu sladěně a nahlas. Basová kytara pak příjemně podtrhla melodie zahraných písní.

Naše nejmladší tanečnice se v divadelní šatně doslova proměnily a na jevišti jsme  mohli spatřit hejno neposedných svatojánských broučků, berušek a čmeláků. Stejně tak druhá taneční skupinka předškolních dětí nás překvapila úžasným zvládnutím náročné skladby za použití písně „Hlupáku najdu tě“ z repertoáru divadla „Bez zábradlí“. Až budou mít v tamním divadle chřipkové prázdniny, naše děti mohou skvěle zastoupit.

O nějaký ten měsíc či rok starší tanečnice se zas nečekaně vynořily z bubnu pračky Zanussi a na polkovou melodii vystřihly svižný taneček. Doufejme, že nijak nepoškodily dobré jméno známého výrobce bílého zboží.

Velkým překvapením byly nejmladší učinkující z naší školičky, kteří měli letos na divadelních prknech svoji premiéru. Za radost a vervu, s jakou hráli na bubínky, by se nemusel stydět ani samotný Eda – a to je nějaký bubeník.

Taneční soubor ISIS, který nominoval jednu ze svých tanečnic, se dle názvu svého tance „Už jdu“ opozdil s příchodem a nechal diváky chvíli vyčkávat. Výrazový tanec tanečnice Jolany však potom stál za to a nám všem se čekání nakonec vyplatilo.

Posledními učinkujícími byli bojovní šermíři a šermířky, kteří si pro diváky připravili ságu ze severských zemí. Krev naštěstí netekla proudem a ani opravdu a všichni přítomní chlapečci, kluci, tatínkové i dědečkové si přišli tímto vystoupením na své.

Tečkou v programu byla zdravice předsedkyně Klubu Lucie Liškové, která poděkovala všem zaměstnancům a dobrovolníkům a pozvala na pódium všechny učinkující nedělního odpoledne. Ti se pak koledou „Dej Bůh štěstí tomu domu“ rozloučili a plni zážitků zamířili do svých domovů.

Je třeba však nezapomenout na práci dětí z tvořivých dílen, které pod vedením svých šikovných lektorek připravily ve foyer divadelního sálu trhy se svými výrobky. Ke spatření ale i k zakoupení byly originály různých technik a budeme doufat, že letošní Vánoce budou pro mnohé milým dárkem.

Novinkou letošního představení byla možnost exkurze železničního panelu v klubovně Železničních modelářů. Vláčky se moc líbily, a tak světlo světa zřejmě spatřila nová tradice. Díky Blonďáku!