Básničkou Dobrý den se vždy vítáme i loučíme.

Dobrý den, dobrý den,

dneska máme pěkný den.

Ruce máme na tleskání

a nožičky na dupání.

Dobrý den, dobrý den,

dneska zlobit nebudem.

(příště přijdem zase sem)

 

Společně s kozlíkem si procvičíme nožky:

Jede kozel na kole

za strašákem na pole.

Jede kozel na kole

za strašákem na pole.

Šlape si to po silnici

v pěkné bílé beranici.

Veze mu tam k obědu

horké párky od ledu.

 

A tady jsme si vyrobili draka z papíru:

Draku, ty jsi vážně drak?

Hudry, hudry, je to tak.

A máš zuby dračí?

Mám dva, to mi stačí.

A co těmi zuby jíš?

Princezen mám celou spíž.

Ach, ty lháři, každý to ví,

že jsi jenom papírový.

 

Na koberci v tělocvičně se krásně válí sudy i knedlíky:

Máme hrnec veliký,

vaří se v něm knedlíky,

když se hrnec převrhne,

tak z něj knedlík vypadne!

 

Jindy si zase hrajeme na jedlu bedlu:

Stojí, stojí bedla,

ráda by si sedla

a vzala si pletení,

noha už jí dřevění!

 

A k svátku maminek se naučíme básničku o maminkách a pro maminky:

 

K čemu jsou holky na světě

Jiří Žáček

K čemu jsou holky na světě?

Aby z nich byly maminky,

aby se pěkně usmály

na toho, kdo je malinký.

Aby nás měl kdo pohladit

a vyprávět nám pohádku.

Proto jsou tady maminky,

aby byl náš svět v pořádku.

 

V tělocvičně jsme si hráli na žabky...:       Prší, prší

do kádě,

máme žabky

v zahradě.

 

Skáčou sem,

skáčou tam,

já vás, žabky,

pochytám!

 

"Nepochytáš,

ne, ne, ne!

Vždyť jsme žabky

 zelené!"

 

... a na rosničky:

Čáp chtěl chytit rosničku

z dědečkova rybníčku.

A rosnička křikla: "Nene!

Já se schovám pod kamenem."

 

Často hrajeme na různé hudební nástroje, nejoblíbenější je bubínek:

Eda tluče na buben:

"Už je ráno, už je den!"

Edo, Edo, propána -

vždyť už tlučeš od rána!

 

 

 

Všechny básničky si můžete říkat a písničky zpívat i společně doma!